vybavení:
MM jede:
zkušeně:
oba dva jsme občas měli problémy s technikou:
ale mazákem ve stopě jsem byl Já:
Včerejší večer jsem pak konečně měl možnost navštívit nově postavené chrudimské Tesco:
s nákupem velká spokojenost, i když v My na Národní třídě mi přišlo ještě levněji a větší sortiment. Z gumových medvídků mi například chyběli Hubba Bubba, které na národce jsou v současné chvíli k sehnání za 10Kč (když jsem psal před půl rokem své predikce, sklidil jsem velký posměch, v My je v současné chvíli přesně taková situace, jakou jsem popisoval !!!)
Bude nyní zajímavé sledovat kreativní destrukci v Chrudimi, na 25000 obyvatel jsou zde 3 hypermarkety (TESCO, Hypernova, Kaufland) a dále spousta supermarketů (2krát Penny Market, 1krát Lidl, 1krát Billa, 1krát Hruška + 2 menší krámky kolem náměstí). Přidá-li se k tomu jen 10ti kilometrová dojezdnost do Pardubic, můžeme mluvit o takřka dokonalé konkurenci...
a poslední věc, která mě pěkně naštvala: Krugman vs. Schumpeter
Na macroeconomics jsme si v rámci HW četli článek Paula Krugmana z časopisu Times. V něm se mimo jiné obouvá do Schumpetera:
"This faith was, however, shattered by the Great Depression. Actually, even in the face of total collapse some economists insisted that whatever happens in a market economy must be right: “Depressions are not simply evils,” declared Joseph Schumpeter in 1934 — 1934! They are, he added, “forms of something which has to be done.”
"Meanwhile, many macroeconomists completely rejected Keynes’s framework for understanding economic slumps. Some returned to the view of Schumpeter and other apologists for the Great Depression, viewing recessions as a good thing, part of the economy’s adjustment to change."
Paule, začínám mít pocit, že jsi nobelovu cenu, co ani Nobelovou cenou není, - za ekonomii - získal nikoli za své modely ale za vytrhávání věcí z kontextu. Schumpeter totiž vůbec nebyl žádným apoštolem obdivující krizi, jak jsi nám ho ve svém článku vylíčil. Krize kvitoval nikoli z ideologických důvodů, ale proto, že neviděl jiný způsob, jakým může docházet k nahrazování starých produktů a výroben novými. A ani vidět nemohl, v té době totiž ještě sociálnědemokratické hospodářské politiky podporující inovace a strukturální změny v průmyslu vůbec neexistovaly (jakýmsi průkopníkem by se pak dalo nazvat Švédsko 50.-70. let se svým Rehn-Meidner modelem, či později Japonsko) Pokud by sis řádně pročetl Theory of economic development, zjistil by jsi, že jde o ten samý popis společnosti, jaký nabídl Keynes v Obecné teorii( oba zmiňují důležitost psychologie - Schumpeter hlad po inovacích u podnikatelů, Keynes jejich animal spirit,, oba zmiňují neergodicitu světa (ne nadarmo se Postkeynesiánství hlásí jak ke Keynesovi tak k Schumpeterovi)), na rozdíl od Keynese se ale Schumpeter neodvážil vše zjednodušit do pár agregátů.
Střílíš tedy zcela vedle, a pokud bych ti mohl doporučit, dojdi si do knihovny, půjč si Theory of economic development,,, Bussines Cycles Theory,,, Capitalism, Socialism and Democracy,,, a History of economic analysis.
Bude to rozhodně lepší, než aby jsi dále psal takové nesmysly.
